Jak se stát absolutním vítězem Handy Cyklo Maratonu

V létě jsme si s klienty vyjeli na kola. Trochu na to trénovali, takže je 2 222 km dlouhá trasa nijak zvlášť nezaskočila. Zvládli ji dokonce před limitem 111 hodin (abyste to nemuseli počítat – 111 hodin je čtyři a půl dne, tj. asi pět set kiláků denně, bez přestávky).

Jezdíte na kole? Tak čtěte dál.

Letošní srpen byl opravdu horký. Když jsme v doprovodném vozidle poslouchali zprávy v rádiu, kde hlásili, že nemáme vycházet a máme namáčet záclony do studené vody, abychom ty čtyřicítky přestáli ve zdraví, cyklista, co byl právě na trase, měl před sebou výšlap na Vysočinu. Ti dva, co zrovna nabírali síly na zadních sedadlech, aby ho mohli za hodinu vystřídat, se báli napít vody, kterou jsme vezli s sebou, aby si nepopálili rty. Doporučení hlasatele jsme se smáli jako blázni a to je tak všechno, co jsme s tím mohli dělat. Je pravda, že tou dobou jsme už věděli, že Aleš nezaviněnou srážku s autem, které mu nedalo přednost, díky takřka dvouletému intenzivnímu tréninku přečkal jen s pár pohmožděninami a shání vlak, který by ho co nejdřív dopravil za zbytkem týmu, takže jsme byli poměrně euforičtí.

Ten nápad byl šílený od samého začátku. I když je to závod, kde jedou dohromady zdraví sportovci s hendikepovanými, pořád je to nejtěžší amatérský cyklomaraton v republice.

Ukázalo se ale, že ty, kteří už jednou překročili vlastní stín a dokázali vyhrát nad závislostí, jen tak ledajaká překážka nerozhodí.

Naši klienti v léčbě spolu s terapeuty vyrazili na tuhle trať už podruhé. Aby pomohli druhým, i když sami mají z minulosti dost naloženo. A dokázali nejen sobě, ale celému světu, že pomáhat může každý.

Ten závod se jede krom jiného i proto, že každý tým svou účastí podpoří někoho, kdo vzpruhu opravdu potřebuje – třeba po těžkém úrazu nebo v nemoci. Loni jel SANANIM pro Mácu, který trpí velmi těžkou dětskou mozkovou obrnou (DMO). To je nedědičná, nepřenosná nemoc, kterou člověk získá jednorázovým poškozením mozkové tkáně, třeba při hypoxii – nedostatku kyslíku, například při porodu. Letos chtěl Máca tak moc jet taky, že jsme mu to prostě nedokázali odmítnout. A tak jel. Na naprosto jedinečném kole, i když nehne rukou ani nohou. A závod dokončil. Společně tým pomohl desetiletému Kubovi, který má také DMO.

Organizátory závodu to tak vyvedlo z míry, že nám tu cenu pro absolutního vítěze prostě museli dát.

A příště samozřejmě jedeme zase. Sledujte nás.

Chcete-li podpořit sport v SANANIMu, klikněte na 

Anebo se mrkněte na video z předchozího ročníku, které s nezměrným nasazením natočil a sestříhal dokumentarista Karel Čtveráček. 

Nemáte dost? Tak tady je delší verze: 

I podle serveru Aktuálně.cz je to silný příběh.

A Polabské noviny se připojily ke snaze pomoci desetiletému Kubovi.