Virová žloutenka typu C a v menší míře syfilis byly u této rizikové skupiny nejčastěji zachycenými infekční chorobami, zatímco HIV, které letos v ČR rekordně stoupá, zachyceno nebylo. Výskyt TBC nebyl rovněž zaznamenán.
Testování proběhlo v rámci evropského projektu IMPACT letos v létě ve čtyřech evropských městech - kromě Prahy také v Římě, Turíně a Bratislavě. V Praze provádělo testování občanské sdružení SANANIM s částečnou pomocí nadace Drop IN, a proto testovanými osobami byli především injekční uživatelé drog, kteří z více než poloviny byli současně lidmi bez domova.
Praha dopadla v mezinárodním srovnání z pohledu hlavních sledovaných infekcí - HIV a TBC - velmi dobře. Jejich výskyt nebyl u této rizikové skupiny potvrzen. „Pokud jde o HIV, dosáhli jsme toho hlavně pro to, že se u nás začaly včas a plošně měnit nitrožilním uživatelům drog injekční jehly," říká Jiří Richter, národní koordinátor projektu a výkonný ředitel o. s. SANANIM. „Jestliže na to rezignujeme a například nebude dost peněz na výměnu a na testování, může se tato příznivá situace velmi rychle a způsobem velmi nepříjemným pro většinovou společnost změnit." Při nedodržení těchto podmínek se totiž epidemie HIV bleskově šíří, to se například stalo například v osmdesátých letech ve skotském Edinburghu, kde během dvou let stoupl jeho výskyt z 0 % na 40 %.
Nejčastějšími infekčními chorobami zaznamenanými v Praze byla infekční žloutenka a syfilis. Promořenost virovou žloutenkou typu C je vysoká - reaktivní screening byl u 31 % testovaných, k čemuž je třeba připočíst dalších 26 % netestovaných, kteří tvrdili, že test nepotřebují, protože vědí, že žloutenku mají. Rovněž záchyt syfilidy (u 2,5 % testovaných) byl vysoký.
Celkem se v Praze podařilo otestovat celkem 869 osob. Více než polovina z nich byli bezdomovci a 75 % bylo nezaměstnaných, což je nejvíc ze sledovaných měst. Třetinu tvořily ženy, jejichž zastoupení bylo v ČR rovněž vyšší než např. v obou italských městech (Řím - 17 %, Turín - 20 %). Ve srovnání s ostatními zeměmi jsme dále zaznamenali například nejmenší podíl osob, které byly uvězněny (42 %), ale také nejčastější užívání drog ve vězení 39%.
Zachycený nižší podíl migrantů (6 % v Praze ve srovnání s průměrně 20 % v Itálii) může být pro ČR varováním. Lze ho vysvětlit celkově nižším podílem migrantů, ale také tím, že např. pro migranty z postsovětských zemí, kde je výskyt HIV a TBC vysoký, nejsou dostupné specializované služby.